Dělají si z nás politické strany srandu nebo voliče podceňují?

Tak nějak se nám ta politika hatí. Běžný občan se neorientuje v tom, co přezíraví politici po volbách provedou.

Strana, která se nazývá liberální, slibuje hory doly a nesnižuje počty úředníků. Na jednu stranu zavede elektronickou komunikaci mezi úřady, ale úředníci, kteří nechtějí komunikovat elektronicky ze svých židlí nemizí. Naopak narostou vedle nich ti, kteří elektronickou správu budou uplatňovat. Snížení počtu úředníků se opět nekonalo. Omezení mandatorních výdajů se také nekonalo, protože vládnoucí strana to nebyla schopná prosadit. Najednou se bojí, že nedostanou hlasy a začínají slibovat. A levice? Daňové zvýhodnění velkých firem se nějak nevyplatilo. Pro firmy jsme najednou drazí, a tak utíkají více na východ. Je u nás vůbec kvalitní levice? Nebo se příslušní politici zeptají výzkumníků na jejich názory a podle toho formulují program? Copak podstata levice spočívá v podplácení voličů? Copak jsou politici tak hloupí, že se musí ptát na to, co si mají o závažných otázkách myslet? Nebo se musíme na názor chodit ptát do Kremlu? Copak může inteligentní levicový politik pořád mlít držkou o tom, že ten kdo má peníze, určitě krade? Copak může inteligentní levicový politik pořád apelovat na lidskou závist a spoléhat se na hloupost voličů?
Proč komunisté necitují myšlenky svých vůdců o všelidovém vlastnictví a o revoluci proletariátu? Že by prohlédli, ale nechce se jim od válu? Nebo jsou voliči, kteří chtějí mít výhody z práce druhých zadarmo?
Zatím žádná nová alternativa nepřinesla změnu kultury do politiky. Zelení to slibovali, ale nakonec nepřinesli průlom v oblasti lidských práv a na vesnicích se pořád pálí petláhve a pořezané pneumatiky. Unie Svobody začala s dobrými idejemi, ale jak to, že se do vedení dostal vyčůránek, který po těchto idejích začal šlapat? Jak to, že se v demokratické straně udržel?
Pro mě, jako pro řadového voliče je úplně jedno, jestli je v poslanecké sněmovně 200 nebo 100 poslanců. V senátu 81 nebo 21. Ne, není mi to jedno. Chci méně poslanců a vyžírků. Chci, aby si poslanci platili kanceláře ze svého tučného platu a aby jim stát neplatil asistenty a asistentky. To, co řada z nich dělá, zvládne šikovný manager – politik sám. A jestli ne, ať si to zaplatí. Chci, aby poslanci nedostávali cestovní náhrady, které nevyužijí a aby jezdili dopravou, jakou užívají ostatní. To, že strany investují tolik do volební kampaně mi signalizuje, že mají zbytečně moc peněz. Jestliže má být progresivní daň, nechť je progresivní snižování podpory politických stran v závislosti na počtu hlasů. Čím více voličů, tím méně peněz za hlas. Dráhy fungují a dálnice také. Jsem pro radikální snížení mandatorních výdajů, ukončení porcování medvědů a ukončení oblbování a podplácení voličů nabízením pastelek. (Nabízením dávek, které jim nepomohou a zbytečně zatíží rozpočet hlavně tím, že přibudou noví úředníci, kteří budou nesmyslnou dávku distribuovat.)
Věřím, že inteligentní politik, který bude prosazovat důsledně levicový nebo pravicový program, pokud se nebude bát o to, že ztratí moc, může této zemi pomoci. Jenom ten paskvil a šlamastika zapříčiněná tím, že politici mají moc hluboká korýtka, působí to, že politici neslouží voličům, ale voliči politikům.
Dávám šanci TOP09. Mají jasnou myšlenku a nepřizpůsobují se voličům. Mají jasný názor. Jenom doufám, že se i tady nedostanou vyžírkou, kteří pohřbí ideje ve svůj prospěch. Trochu mě vadí ten název, který skrývá letopočet. Doufám, že po volbách nezmění názory.
Od doby opoziční smlouvy u nás selhává princip, kdy si levice a pravice odporují. Už zde nemáme boje ideí, ale protekcionalismus a házení na ty druhé bláto. Nemáme politiky s ideí, ale politiky, kteří se drží korýtka stůj, co stůj. Skuteční politici, kterým jde o věci veřejné, by v době krize snížením svých platů dali najevo, že to nejsou svině, které se přišly do parlamentu nažrat.