Mnichov nebo Brusel?

Řešení uprchlické krize v našem státě poukazuje na to, jak to naši politici (ne)umí. Jejich kvality poznáme zejména v krizi.

Válka v Sýrii je s největší pravděpodobností příčinou uprchlické krize. Je to termín, který se přemílá ze všech stran. Přiznejme si, že krize vyplývá hlavně z toho, že nevíme, jak s uprchlíky zacházet a jak zajistit jejich zapojení do společnosti. Již máme historicky spoustu zkušeností se zapojování menšin, ale ty, co se podařily, není moc vidět. Pořád zde máme skupiny obyvatel, které se do společnosti zapojit nechtějí a pro stát je lepší je dotovat.

Vládnoucí strana šla do voleb s heslem "Dobře fungující stát" a zatím nám předvádí, že to, co slibují, neumí. 

Ministr vnitra jede vyjednávat s ostatními ministry o uprchlících a do debaty se nezapojuje, protože, podle novinářů, anglicky neumí. Vždyť základní informací, kterou o tomto ministrovi máme, že je schopen shodit velké břicho, podrazit spolustraníky a když je jasné, že se situace nevýhodně vyvíjí shodit své spojence.  A korunu situaci dá, když jde vyjednávat a neumí jazyk. Možná spoléhal na to, že se ministři dalších zemí naučí česky a byl překvapen, že jim nerozumí. A doma pak šíří, že v Bruselu je to jako v Mnichově (O nás bez nás.)

Akorát nevím, proč si politici dávají hesla, které neumí naplnit. Jako: "Myslím to upřímně" a "Dobře fungující stát". A zoufalý volič neví koho volit, protože sliby se slibují, politici se radují  a volič je klamán.

V tomto stavu si myslím, že trenky na žerdi pražského hradu vystihují situaci v našem státě mnohem lépe, než naše zástava, protože zde pravda nevítězí.