Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Buďte ambiciózní, ať jste spokojeni!

12. 08. 2009 11:30:00
Tak nějak se mi líbí lozit po větších kamíncích, jištěn lanem. Chci se s Vámi podělit o malou zkušenost z tréninku, který jsem absolvoval na cvičných skalách na severu Čech.
Učili jsme se a trénovali. Součástí tréninku bylo lézt na skálu, která se mně zdála poněkud hladká. Mám rád, když vidím na skále výstupky na které se dá šlápnout, ale ve spodní části žádné nebyly. V druhé půlce to bylo lepší. Když jsem na skálu šel, řekl jsem si, že se dostanu do půlky. Šplhám se, šplhám a přesvědčuji se o tom, že se dá na kolmém kameni držet nohama pouhým třením. Nechtěl jsem tomu věřit, ale jde to. V polovině, tam kde jsem si vytknul cíl, mě opustily síly. Byl tam výstupek, na který se dalo postavit (viz foto). Trenérovi jsem volal: „Končím, chci dolů“. Trenér na mě: „Nejhorší máš za sebou a chceš skončit? Makej až nahoru!“ Nemohl jsem, prskal jsem. Odpočinul jsem si a ejhle, skutečně síly se obnovily a mohl jsem dolézt až na vrchol. Kdybych se nechal svěsit dolů, odcházel bych s tím, že jsem nedošel na vrchol.

Proč si v životě dáváme malé cíle? Myslíme si, že můžeme být rádi, když dojdeme do půlky. Pokládáme se za moudré proto, že si vytkneme „přiměřený“ cíl. Často je tento cíl takový, že pak stejně nejsme spokojeni. Neřku-li také to, že cíl je splněn velmi rychle a nijak nás nenaplnil. Co takhle si stanovit cíl, který se zdá bláznivý s tím, že si stanovím odpočinkové body, a dotáhnu to do konce? Nebudeme pak spokojenější?

Při dosahování velikých cílů je dobré mít někoho, kdo Vás jistí. Někoho, kdo Vás bude podněcovat tak, abyste to v půlce nevzdali a v případě, že budete na konci sil, aby Vám pomohli dolů. Bez toho se může stát z velké výšky velký pád. Doporučuji profesionály kouče. Pomohou kamarádi, ale nemají ideální vercajk jako ti, kdo už něco vylezli. Hlavně někoho, kdo se jen tak nezakecá. (Kdo jen nevykládá a skutek utek...) To, když se stane u toho, kdo jistí lezce na skále, tak může dopomoci lezoucímu k pěknému pádu.

Vnímám velkou souvislost života se šplháním na skále. Vnímám to, že si volíme příliš jednoduché cíle s tím, že jsme permanentně nespokojeni. Jsme protivní a nespokojeni jen proto, že nám o nic nejde, leckdo došel dále, než my a my na ně koukáme zespoda. Koukáme se závistí na podnikatele, kteří vydělali mnoho peněz, na celebrity ... atd.

Jaké cíle si vytýkáte Vy?
Autor: Jan Vodák | středa 12.8.2009 11:30 | karma článku: 8.32 | přečteno: 881x

Další články blogera

Jan Vodák

Mnichov nebo Brusel?

Řešení uprchlické krize v našem státě poukazuje na to, jak to naši politici (ne)umí. Jejich kvality poznáme zejména v krizi.

25.9.2015 v 9:37 | Karma článku: 16.92 | Přečteno: 365 | Diskuse

Jan Vodák

Ťok brojí proti pirátům silnic

Se zaujetím jsem sledoval reportáž s panem ministrem Ťokem o tom, že chce zvýšit vymahatelnost pokut, kterých se řidiči dopouštějí. Zvýšením pokut, zvýšením počtu bodů za přestupky prý zajistí naši větší bezpečnost na silnici.

24.9.2015 v 9:00 | Karma článku: 20.74 | Přečteno: 561 |

Jan Vodák

Pomáhat a chránit

Je kouzelné, jak se nás mocipáni snaží plnit iluzemi o tom, jak nás ochrání. Pokud žijeme normálním životem, připouštíme si určitou míru rizika setkání s blbcem, kterému nejde zabránit

14.9.2015 v 20:33 | Karma článku: 14.10 | Přečteno: 393 |

Další články z rubriky Osobní

Jan Tichý(Bnj)

Návrat domů aneb rozloučení s Prahou

Osudová Praha? Jak se to vezme. Praha mi v životě mnohé dala. Poprvé (kromě návštěv s rodiči, se školou či kamarády) jsem se zde ocitl v letech 1983 až 1988 na studiích.

19.10.2017 v 15:03 | Karma článku: 6.32 | Přečteno: 174 | Diskuse

Jan Jílek

Život bez víry, život ve strachu

Dostal jsem velmi zajímavou knížku, jménem:„Zadní vrátka do nebe. Od Lionela Bluea. Rabín, anglický Žid, který prošel jistou měrou náklonností k marxismu, jako mnoho jeho souvěrců, aby se z něj stal hluboce věřící.

19.10.2017 v 12:50 | Karma článku: 12.77 | Přečteno: 308 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Malá Itálie uprostřed Prahy

,,Fuj, to je hnus." Zhrozila jsem se po otevření české konzervy loupaných ,,italských" rajčat. Teď už chápu, proč si tady lidi stěžujou na nekvalitní potraviny neboli na rozdíl potravin pro východní a západní trh.

19.10.2017 v 6:03 | Karma článku: 27.97 | Přečteno: 1607 | Diskuse

Jana Aulehlová

Držím pusu, krok už ne

Manžel je totálně naštván, že nechci vincentku. Dcera zase neudrží smích a syn mě paroduje. Žádná viditelná lítost. Jak promluvím, přivádím každého k smíchu. Ani se jim nedivím, protože chodím s píšťalkou na krku.

18.10.2017 v 19:20 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 312 | Diskuse

Jan Jílek

Svoboda je jen jedna

Měl jsem včera těžký den. Hlavně pracovně, ale konec dobrý, všechno dobré. Mám už starší „Vivofit.” Zařízení, co měří počet kroků, ušlých kilometrů, čas, spotřebované kalorie atd.

18.10.2017 v 9:12 | Karma článku: 13.56 | Přečteno: 292 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1465

Mám své názory a když mám náladu, tak je i napíšu. Pomáhám lidem s jejich osobním rozvojem. http://www.proficoaching.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.